Každé dva měsíce u nás probíhá "cestovatelský deník", kdy někdo z personálu povídá o svých cestách do zahraničí. Klienti si sami vyberou mezi zeměmi, které nabízíme. 

Asi každému se líbí nějaká forma cestování, objevování nových kultur, krásné přírody či turistika za jídlem aneb láska prochází žaludkem i ta k cestování . 

A tak si s babičkami a dědečky povídáme o našich cestách, prohlížíme si společně fotky, ukazujeme si předměty, které jsme si přivezli a vyprávíme zážitky z cest. Mnohdy srandovní až po jistém čase . 

Stejně tomu tak bylo v březnu, kdy jsme si povídali o Madagaskaru, země vzdálená od ČR 9 hodinami letu. Dnes už úsměvná historka o 3 denním průjmu, který následoval po konzumaci místního hovězího masa. Klienti se velmi zajímali o místní kulturu, zvyky a kuchyni. Na fotkách viděli od prostých vesniček přes krásy přírody po rozličná zvířata, která se tam volně pohybují. Jak bylo řečeno na Madagaskaru: "všichni hadi, které vidíte, vás mohou kousnout, ale nejsou jedovatí".

V dubnu jsme pro změnu zabrousili do krás tureckého orientálního bazaru a to přímo v Istanbulu. Na klienty dýchla vůně rozličného koření, které Turci používají na nejrůznější druhy mas, od ryb po hovězí. Avšak strhující je pohled na město jako takové a množství mešit, které se na území Istanbulu nachází.