V podvečerních hodinách dne 13. 2. 2024 se s klientkami odlehčovací služby konala společná aktivita na posílení vztahů prostřednictvím reminiscenční (vzpomínkové) terapie. Aktivity se zúčastnili téměř všichni klienti zařízení.
Společně jsme se sešli u menšího pohoštění a vyprávěli si o životních příbězích, pracovních zkušenostech, dobrých, ale i horších vzpomínkách. Každá z klientek sdílela svůj unikátní životní příběh. Klientky se navzájem aktivně poslouchaly a dozvěděly se o sobě mnoho nových informací. To jim umožnilo nejen lépe se poznat, ale i navzájem se sbližovat.
Například paní Anička se s námi podělila o vzpomínky, jak absolvovala parašutistický výcvik a její první seskok z letadla. V té době jí bylo 17 let. Řekla: „Řeknu vám, když jsem byla ve vzduchu a otevřel se mi padák a jak vidíte, že letadlo odlétá pryč, je to neopsatelný pocit. Cítila jsem velkou úlevu a radost. Jak přistanete, musíte ihned sbalit padák, aby znovu nenabral vzduch. Já jsem ale zůstala ležet a užívala si ten pocit, potom přišel za mnou velitel a ptal se mě, jestli jsem v pořádku. Já jsem jen ležela a říkala mu, že jsem velmi šťastná. No a pak na mě začal křičet, že mi nakopne zadek, protože pokud by mi padák nasál vzduch na zemi, poválelo by mě to po letišti.“
Paní Maruška se s námi podělila o její zážitky z pěstování květin v zahradě. Říkala, že vždy, když si koupila novou květinu, tak hned jak ji přinesla domů, tak ji zalila a dala jí jméno. Každé ráno a večer se ke květinám pravidelně ozývala. Poskytla jim maximální péči a lásku.
Paní Štěpánka nám vyprávěla o tom, jak s láskou a vášní vykonávala svou práci. Více než 30 let pracovala jako účetní. Ocenili jsme fakt, že ne každý z nás má štěstí najít si práci, kterou má rád a nevnímá ji jen jako své zaměstnání a zdroj příjmů, ale jako své poslání.
V druhém bloku aktivity jsme se společně bavili na téma: „Co se mi líbí nebo mám rád na ostatních?“ Aktivitu moderovala sociální pracovnice Michaela a pečovatel Martin. Na začátku aktivity klientkám vysvětlili dané téma. Poté se jednotlivě vyjádřili ke každé z klientek, co je na nich výjimečné a co na nich mají rádi. Následně předali slovo klientkám, aby o sobě navzájem řekly něco hezkého. Slova se ujala klientka Jiřinka, která povzbudila ostatní klientky milým slovem. Pochválila druhou Jiřinku a Marušku za jejich houževnatost, jak zvládají každodenní bolesti a jak vnímají život přes to vše, co si prožily. Následně Jiřinka druhá vyzdvihla Aničku za to, jakou má neustále pozitivní osobnost a že vždy všechny rozesměje a Margitku za její neustálou pracovitost a čipernost, jak vždy s radostí skládá prádlo a snaží se vždy pomáhat.
Klientky měly celou dobu vytvořený bezpečný a otevřený prostor pro sdílení svých příběhů. Na závěr pracovníci ocenili jejich otevřenost a ochotu se navzájem podporovat a zdůraznili důležitost pozitivního vnímání sebe a ostatních. Michaela a Martin také zdůraznili, jak je důležité vnímat vlastní hodnotu a jedinečnost, ale zároveň uznat a ocenit jedinečnost každého z nás, a to nejen během společných aktivit, ale i v každodenním životě. Na závěr všem klientkám poděkovali za jejich účast a pozitivní přístup, který přispěl k úspěchu aktivity, a vyjádřili naději, že získané postřehy a pocit sounáležitosti je budou provázet v dalších dnech.